Při vjezdu do kanadského teritoria Yukon vás uvítá cedule s nápisem: Yukon, Larger Than Life! Tohle heslo můžu klidně podepsat, jak jsme se o tom přesvědčili s Jirkou už při naší první expedici v roce 2016. Tentokrát jsme s Indiánkou přidali zase další kousek do nekonečné skládačky obrovského povodí řeky Yukon a okolní nádherné divočiny. Po splutí řeky Teslin jsme si užili i kousek slavné Yukon River.
Náš výlet začal stejně jako při naší první cestě za polární kruh po řece Snake River a to v hlavním městě Yukonu Whitehorse, protože má jako jediné mezinárodní letiště. Na legendární řeku jsme dopádlovali po 200 km na úžasné Teslin River za výjimečně krásného počasí. Vždy mě lákalo splavit celou řeku Yukon, nebo alespoň tu "zlatokopeckou" část, která končí v historickém Dawsonu. Pěší úsek, který museli tisíce "stampeders" překonat při přechodu Chilkoot Pass, mám šťastně za sebou a zbývá tedy pokračovat od Bennettova jezera po vodě. Během zlaté horečky na Klondiku byla totiž řeka Yukon jedním z hlavních dopravních prostředků. Říční čluny pokračovaly v plavbě po řece až do 50. let 20. století, kdy byla dokončena dálnice Klondike, kterou jsme si projeli cestou na Aljašku.
Obecně přijímaným zdrojem řeky Yukon je ledovec Llewellyn na jižním konci jezera Atlin v Britské Kolumbii. Jiní naznačují, že zdrojem je jezero Lindeman na severním konci Chilkoot Trail. Ať tak či onak, jezero Atlin se vlévá do jezera Tagish, stejně jako nakonec jezero Lindeman poté, co vteklo do jezera Bennett. Tagish Lake pak teče do Marsh Lake. Vlastní řeka Yukon tedy začíná na severním konci Marsh Lake, jižně od Whitehorse.
Někteří tvrdí, že zdrojem řeky Yukon by skutečně mělo být jezero Teslin a řeka Teslin, která má větší průtok, když dosáhne soutoku s Yukonem v Hootalinqua. Když jsme kolem soutoku projížděli, přišlo nám řeky Teslin docala líto. Yukon River v těchto místech vypadá opravdu jako ubohý přítok a nemohli jsme se ubránit myšlence, že by se zbytek toku měl jmenovat spravedlivěji, tedy Teslin. Ale historie se neptá a už vůbec ne místní indiáni, kteří řeku pojmenovali Yukon, což znamená v jazyce původních obyvatel Gwich'inu „velká řeka“ (jak jinak). Domorodí obyvatelé Yukonu jsou národy Tlingitů a Métisů (Gwichʼin, Hän, Kaska Dena, Tagish, Northern a Southern Tutchone a Tlingit (Teslin)). O její mohutnosti jsme se přesvědčili na našem pětidenním úseku od soutoku s Teslin do Carmacks.
Je nejdelší řekou na Yukonu a Aljašce, tekoucí severozápadně z pohoří Coastal Range v severní Britské Kolumbii do Beringova moře. Jeho celková délka je 3185 kilometrů. Celková plocha povodí je 840 000 km2 a ročně vypustí 195 km³ vody. Průměrný průtok vody u města Eagle dosahuje 2500 m³/s a v ústí 6500 m³/s. Na úseku do Carmacks se průtok pohybuje kolem 2000 m³/s. Pro srovnání naše řeka Moravice, když vodákům povolí ventil přehrady, má průtok max 20 m³/s. Každopádně to obyvatelům a návštěvníkům Yukonu nebrání v tom, aby si v báječné divočině užili vodáckých radovánek v absolutní samotě. Yukon je opravdu větší než život.
Yukon River s typickými baculatými mráčky na ostře modré obloze.
Jeden z mnoha zlatokopeckých srubů podél břehů Yukonu.
Obrovské břehy kolem řeky nabraly proti Teslin River na výšce a mohutnosti.
Takový pohled z kanoe vypadá strašidelně a nekonečně, ale na Yukonu s jeho neskutečnou rychlostí jsme byli během pár minut za dalším kopcem.
Yukon je jednou z nejdůležitějších řek na světě s chovem lososů. Každý rok podporuje návrat obrovského lososa Chinook, aby se rozmnožil v jeho přítokových potocích. Katastrofální úbytek lososů vracejících se do Kanady konečně přinutil vládu k zákazu komerčního rybolovu. nyní se všichni "Yukoners" hrnou rybařit na Aljašku, kde to "amíci" ještě nezavřeli.
Hlavní příčina těchto špatných návratů zůstává diskutována, s otázkami o účincích změny klimatu na zásobování oceánem potravou, nemocí u vracejících se dospělých, o metodách rybolovu používaných na řece a o účincích vlečné flotily Bering Sea Treska na zásobování potravinami atd... Každoroční tah lososa je malý zázrak přírody, o který by divočina určitě neměla přijít!
Na vlastní oči si můžete lososy pohodlně prohlédnout přímo ve Whitehorse. Whitehorse Fishway je s délkou 366 metrů nejdelším dřevěným rybím žebříkem na světě. Byl postaven vedle přehrady a elektrárny ve Whitehorse, aby poskytl kanál pro lososy, když migrují proti proudu. Výzkumy z posledních let ovšem prokázaly poměrně malou účinnost tohoto přechodu.
Skvělá parta kolem kamaráda Nigela (v kraťasách) z Austrálie. Fotky jsme si navzájem pořídili na závěr cesty v kempu u Klondike Highway. Měli větší kanoe a hromadu vybavení. Nikam se nehnali a dali si na sjezd řeky pár dnů navíc. Seznámili jsme se při výměně pozic na jednom z parádních fleků, kterých je kolem řeky spousty.
My jsme se ale soustředili na příjemné chvíle v divočině. První noc jsme strávili mezi troskami zlatokopeckých srubů u zaniklé osady prí soutoku s Big Salmon River, kterou jsme měli jet původně, ale díky záplavám jsme zvolili právě větší přítok Yukonu tedy Teslin. Dál jsme pokračovali úžasnou divočinou až do Carmacks, kde na nás čekal odvoz v kempu na Klondike Highway.
Starý hřbitov původních osadníků městečka Big Salmon na soutoku Yukonu s Big Salmon River.
Nejvíc jsme se těšili na setkání s králem nebes orlem bělohlavým, kterého lze spatřit pouze v Severní Americe. Z bezprostřední blízkosti jsme ho mohli pozorovat při jedné z našich pravidelných zastávek na kafe. Tu jsme tentokrát nevybrali podle vzhledu krajiny, ale podle jasných pobytových znaků viditelných z kanoe. Sotva jsme zalili hrnky orel přistál a zvědavě si nás prohlížel z oblíbené pozorovatelny sotva pár metrů nad našimi hlavami. Víc jsme si přát nemohli a strávili jsme s americkým symbolem pohodovou hodinku.
Orel bělohlavý - král oblohy na Yukonu!
Ještě nevybarvený mladý orel při výjimečné dešťové přeháňce na Yukonu.
Orel bělohlavý je s rozpětím 2,4 m překvapivě menší než náš orel mořský. Se svou kontrastní bílou hlavou a žlutým zobákem je v krajině dospělec nepřehlédnutelný, ale pozorovali jsme také mladší jedince s ještě hnědou hlavou a navybarveným zobanem. Ohromným pařátům vévodí zadní prst, kterým probodává životně důležitá místa na těle oběti, zatímco předními prsty ji drží nehybnou. Na prstech má speciální výběžky, které mu umožňují uchopit rybu. Stejné výběžky má i u nás známý orlovec říční. Je na vrcholu potravního řetězce, proto velice často zahání hlad jako první v pořadí na mršinách všeho druhu, jako například na zdechlinách ryb vyplavených mořským přílivem, jak jsme viděli na Aljašce.
Orel (pro indiány posvátné zvíře) je považován za duchovního posla mezi bohy a lidmi. Lakotové například dávají pero z orla člověku, který splnil nějaký úkol. Orla považují za symbol plodnosti, protože má hnízdo vysoko nad zemí a urputně brání svá mláďata, ale také za symbol míru, protože má přímý kontakt s Velkým duchem. Během tance slunce pískají na kosti z křídel orla a šaman může ukazovat svým vějířem, který je vyrobený z orlího peří, na lidi podstupující obřad. Poté vějířem namíří k nebi, aby orel mohl donést modlitbu stvořiteli.
Dalším obyvatelem pouze Severní Ameriky je šplhavec datel zlatý.
Se syslem Parryovým jsme se setkali již na Snake River. Pohodlně si lze sysly prohlédnout v kolonii, která žije přimo na plochách letiště ve Whitehorse.
Sojka kanadská nebo-li sojka šedá nás provázela docela často. Je velmi přátelská a zvídavá. Také ona žije pouze na Aljašce, Kanadě a na severu USA.
Morčák prostřední se vyskytuje také na území České republiky.
Berneška velká se u nás objevuje jen velmi vzácně. Za to v Kanadě je velmi rozšířená ve velkých hejnech.
Ranní údržba stanu na fleku při soutoku Big Salmon River s Yukonem.
Na Yukonu jsme zažili spoustu krásných chvil a ještě dlouho budeme vzpomínat na tak dokonalé počasí a bezstarostnou pohodu. Pouze předposlední den dopoledne předvedl Yukon co umí. Opřel se do nás protivětrem a silným deštěm. Hned jsem si vzpomněl na náš boj s větrnými mlýny na Peel River, který trval 10 dní. Na Yukonu to byla spíš příjemná změna. Doufám, že se nám ještě někdy podaří dokončit zbývající úsek zlatokopecké cesty z Carmacks do Dawson City.
Text: Havroš, Foto: Havroš a Indiánka