Letos na Yukonu a Aljašce probíhaly netradičně velké výkyvy počasí. Proto bylo nutné pozorně sledovat cílové lokality, aby se náš výlet mohl vůbec uskutečnit! Posloužily nám k tomu aktuální informace na Yukon News a zprávy od krajánků žijících na Yukonu. Změna klimatu logicky postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami, obdobími extrémního sucha a rozsáhlými požáry.
Rozsáhlý požár v Hřensku rovněž upozornil na změnu klimatu, která vysušuje půdy a lesy. Že nakonec "chytré hlavy" našly potřebného viníka a vše hodily na ekologisty prosazující bezzásahové oblasti v Českém Švýcarsku... k tomu se raději nebudu vyjadřovat. Nicméně souvislost mezi klimatickou krizí a nárůstem ničivosti požárů pokládá většina vědců za prokázanou a nespornou. Je stále více třeba dbát na lepší zadržování vody v krajině, pestřejší druhovou skladbu českých lesů, ale také lepší vybavení pro české hasiče.
Požáry v deltě Yukonu na Aljašce 2022.
Ve světě je situace podobná. Žádné jednoduché a rychlé řešení samozřejmě neexistuje a velká většina lesních požárů vzniká z nedbalosti návštěvníků, takže bude nutné např. omezení nočního vstupu do některých lesů v období velkého sucha. Důležité je také v období sucha zakázat veškerou tvorbu a manipulaci s otevřeným ohněm, jak je to běžné například právě v Kanadě.
Vlny veder stále častěji trhají rekordy, což je přímý důsledek rychle se oteplujícího světa. Přesvědčili jsme se o tom například v roce 2014 při naší expedici v Laponsku. V okolní divočině města Ivalo (nachází se daleko za polárním kruhem) jsme byli svědky rekordních teplot nad 30 °C. Laponci nechápavě obsadili břehy řeky a probíhala koupačka - opalovačka jako na plážích u moře. Mohli jsme vidět stáda sobů jak se koupou a povalují na plážích!
Dnes je také o několik řádů pravděpodobnější, že se vlny veder vyskytnou v mnoha částech světa najednou, což může mít výrazně větší dopad na populaci, zemědělství a produkci potravin než izolovaná extrémní událost. Výzkumy ukazují, že bez změny klimatu by byl podobný „souběh událostí“ téměř nemožný.
Klimatické změny na Yukonu
Vraťme se ale zpět na Yukon a do okolí letiště ve Whitehorse. Zkostnaťělí úředníci konečně začali reagovat na situaci v oblasti řeky Teslin a ve městech Whitehorse a Carmacks, kde nejprve v důsledku tání velkého množství sněhu vznikly povodně, následně spodní voda vytvořila obrovské sesuvy půdy a po náhlém oteplení nastoupily rozsáhlé požáry. Není to sice nic neobvyklého, ale zarážející je čtyřnásobný nárust proti loňskému roku ve všech destruktivních oblastech. Přiroda je na to možná připravena, ale člověk (i v tak řídce obydleném území jako je Yukon a Aljaška) bohužel ne.
Rozsáhlé požáry na Yukonu 2022. Požár u řeky Yukon a jezera Laberge Lake nedaleko města Whitehorse, které zůstalo plamenů ušetřeno.
Až 14. 7. 2022 Rada Teslin Tlingit a vesnice Teslin ukončily záplavové operace. Úrovně povodní v roce 2022, kterým komunita čelila, byly o 1,1 metru vyšší než v roce 2021. Pro naši cestu byly právě tyto oblasti, a dále město Whitehorse včetně povodí Yukonu až do Carmacks, ohroženy nejen povodněmi, ale i sesuvy půdy, které uzavřely silnice a kempy. Složitost Yukonu nyní vyžaduje nový přístup ke změně klimatu a reakci na katastrofy: Změna klimatu má hluboký dopad na komunity všech velikostí, záplavy, lesní požáry, sucha a tání permafrostu jsou stále častější a tyto dopady jsou pociťovány stále citelněji.
Yukon je komplikované místo, protože je tam teritoriální vláda, má federální přítomnost a řadu místních a obecních samospráv s různými pravomocemi a jurisdikcemi, různé typy domorodých vlád. Všechny tyto vlády tvoří náročný mix a to věci komplikuje.
V roce 2022 bylo na území dosud zaznamenáno 244 požárů, přičemž bylo spáleno téměř 139 000 hektarů. Na konci července ještě na Yukonu stále hořelo 181 požárů. V porovnání s loňským rokem bylo letos spáleno více než čtyřnásobek půdy, v roce 2022 bylo spáleno 130 024 hektarů a za celý rok 2021 bylo spáleno 31 424 hektarů.
Mapa aktivních požárů na Yukonu v červenci 2022.
Naštěstí pro nás se na konci července konečně dostavily také první srážky, které srazily úroveň požárního nebezpečí ve velké části regionu. Naše oblasti již nebyly pod evakuačním poplachem a aktivní požáry nerostly tak rychle jako předtím. Otevřela se Klondike Highway, ustaly evakuační výstrahy a skončil zákaz používání otevřeného ohně. Uzavírky silnic po záplavách a sesuvech půdy se pomalu oteviraly. Území bylo stále ohroženo rozsáhlými telekomunikačními výpadky a špatnou kvalitou ovzduší. Cestující byli požádáni, aby očekávali dlouhá omezení na silnicích a byli vybaveni jídlem a vodou navíc, a připraveni upravit plány, protože situace se může rychle změnit.
Květen 2022. Čtvrtý sesuv půdy pod letištěm ve Whitehorse u břehů Yukon River. Letiště jen zázrakem zůstalo v provozu. Uzavřena byla pouze silnice a kemp Robert Service.
Když jsme do Whitehorse dorazili, byla již cesta průjezdná a sesuvy připomínal jen zákaz zastavení.
Je smutné, že k dnešnímu dni neexistuje stále žádný postup, na kterém by se samosprávné vlády Inuitů a prvních národů, územní vlády a federální vláda dohodly, pro vznik opatření na podporu infrastruktury a rozhodnutí o přizpůsobení se změně klimatu. Namísto toho mají různé vládní řády nekonzistentní a nekoordinované infrastrukturní strategie a adaptační iniciativy.
Měnící se klima nejen Kanady má hluboké a trvalé dopady na naši společnost, ekonomiku a životní prostředí. Vyšší teploty, měnící se vzorce srážek, extrémní jevy počasí a stoupající hladina moří jsou jen některé ze změn, které již ovlivňují mnoho aspektů našeho života. Změny klimatu budou přetrvávat a v mnoha případech v příštích desetiletích zesílí. Pochopení těchto dopadů je nezbytné pro snížení rizik, budování odolnosti a podporu zdravého rozhodování.
Klimatické změny na Aljašce
Arktida se již otepluje rychleji než zbytek planety. Indiánské komunity jsou svědky ohrožení jejich způsobu života kvůli vyčerpání divoké zvěře a tání pobřeží. Požáry trvají každé léto déle a záplavy vedou k přesídlení měst. Celá města byla nucena vykořenit kvůli silné erozi a tání permafrostu – půdy, která má teplotu pod bodem mrazu vody. Vláda identifikovala nejméně 31 aljašských měst, kterým hrozí trvalé zničení, přičemž se předpokládá, že některá se do roku 2050 stanou neobyvatelnými. Přemístění celých komunit vyžaduje velké množství financí a roky plánování. Venkovské komunity, zejména domorodí Američané, jsou dále ovlivněny měnícím se prostředím, protože se silně spoléhají na přírodní zdroje. S rostoucími teplotami je méně ledu, na kterém lze lovit. Řeky nezamrzají kdy mají. Tím omezují cestování v zimě a dělají ho více nebezpečné.
Tohoto hrůzného pohledu na silnici vedoucí ze starého města Haines směrem k naučnému chodníku Battery Point v zálivu Chilkoot jsme byli naštěstí ušetřeni. Při našem pobytu v Haines byla silnice již opravena. Bohužel sesuvy v okolí městečka sebou odnesly spousty domů a několik lidských životů.
Obyvatelé, kteří spoléhají na pobřežní led, který chrání vesnici před bouřkovými vlnami, tvrdí, že ledu na moři je každým rokem méně a méně. V důsledku toho mizí pozemky v okolí obce. Podle jednoho odhadu ztrácejí jeden akr ročně a pomalu mění vesnici na ostrov. Navzdory tomu se lidé stále drží na své půdě, ale budou muset čelit stále náročnějším náročným výzvám. Státní a federální vláda také nedávají finanční prostředky dostatečně rychle, takže provedení těchto oprav je mnohem obtížnější.
Otázka tání permafrostu je také velmi naléhavá, protože uvolňuje obrovské zásoby plynů zachycujících teplo, které byly uzamčeny pod ledem, což dále poškozuje životní prostředí a vytváří neuvěřitelně škodlivé zpětnovazební smyčky oteplování. Způsobuje také kolaps silnic, protože vrstvy ledu a zmrzlé nečistoty pod nimi rychle měknou. Půda pod letištní dráhou v malém městečku Nome odtává, což má za následek nákladné opravy. Pro Shakooklik činí náklady na opravu a opevnění jejich města téměř 100 milionů dolarů. To vše vyvolává otázku, jak dlouho budou muset Aljašané nést břemeno klimatické krize, když se budou chtít udržet na svých pozemcích a jak nákladné to bude.
Po náročném výstupu pořizuju snímek z protějšího vrcholu nejvyšší hory parku Wrangell - Mount Blackburn (4 996 m. n. m.), ze kterého se na všechny strany táhnou ledovcové splazy. V našem případě to byl ledovec Kuskulana. Po obrovském ledovém jazyku už není ani památky. Ledovec během pár desítek let ustoupil o 15 kilometrů a zanechal po sobě pouze koryto plné hlíny, sněhu a ledovcových morén (červeně je vyznačena původní plocha ledovce).
Posledních cca 100 let se planeta otepluje a tání ledovců lze pozorovat na celé zeměkouli. Nejvíce patrné to je právě na Aljašce a ve Skalistých horách, jak jsme se o tom přesvědčili při návštěvě světoznámého ledovce Columbia Icefield v roce 2018.
Lesní požáry v severních lesích Aljašky 2022.
Nález mláděte srstnatého mamuta na Yukonu
A pro zajímavost jedna veselá zprávička roku 2022 z Yukonu, která má možná také malou souvislost s výše probíranou klimatickou změnou. Mumifikované mládě mamuta objevené novodobými zlatokopy na Yukonu bylo pravděpodobně několik týdnů staré, když zemřelo.
Není neobvyklé, že těžaři zlata, kteří prokopávají yukonský permafrost, narazí na fosilie nebo kosti. Když Travis Delawski objevil kůži a chlupy, byl šokován. Horník z Treadstone Gold používal rypadlo s nástavcem na rozrývání (podobný obřímu kovovému žraločímu zubu) ve zlatých polích Klondiku poblíž Dawson City. 21. června prorazil zmrzlý kus země a všiml si něčeho zvláštního. "Něco se na mě dívalo," řekl Delawski. Okamžitě oznámil tento objev svému šéfovi, majiteli společnosti Brianu McCaughanovi. "Není to člověk, myslím, že je to bizon nebo co," řekl Delawski McCaughanovi. Pak uviděl chobot a Delawski si uvědomil, že se dívá na mládě mamuta. Paleontologové skutečně potvrdili, že starověké slůně je nejzachovalejší mamut, jaký se kdy v Severní Americe našel.
Pro vědce tento nález znamená neuvěřitelný nový zdroj informací o tom, jak se sloni přizpůsobili k přežití v tak chladných podmínkách ve vysokých nadmořských výškách a jak se vnitřní fungování srstnatýchh mamutů liší od fungování současných slonů v tropickém podnebí. Pro Trʼondëk Hwëchʼin First Nation, na jehož území bylo mamutí mládě objeveno, je nález významný i na duchovní a kulturní úrovni, jako jeden z jejich posvátných předků. Staršinové kmene byli rychle povoláni, aby pojmenovali mládě mamuta a shodli se na "Nun cho ga", což znamená „velké zvířecí mládě“. V jazyce Hän totiž neexistuje slovo pro „mamuta.“
Není to zdaleka první významný nález z doby ledové na Yukonu. V průběhu let byly nalezeny významné fosilní záznamy zvířat nalezených v Beringii, ale mamut, zcela mumifikovaný ve věčně zmrzlé půdě, je jedinečný ve své úrovni uchování. Nun cho ga je krásná a jedno z nejneuvěřitelněji mumifikovaných zvířat z doby ledové, která kdy byla na světě objevena. Úroveň ochrany, kterou poskytují tisíce let v permafrostu, je pozoruhodná. Fotografie ukazují, že kůže, trup, uši a nehty tohoto mamuta byly zachovány. Zkoumání mamuta srstnatého naznačuje, že jde o samičku, jenž má přibližně stejnou velikost jako 42 000 let staré mládě mamuta srstnatého „Lyuba“ objevená na Sibiři v roce 2007. Geologové z Yukon Geological Survey a University of Calgary odhadují, že Nun cho ga zemřela a zamrzla před více než 30 000 lety.
Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí?
Dlouhodobý výzkum ukazuje, že bude hůř. Za dobu od průmyslové revoluce vnos CO₂ a metanu do atmosféry navýšil průměrnou teplotu na planetě o 1,1 stupně. Je naprosto jisté, že při našem nic nedělání (myšleno lidí) bude teplota dále růst. Musíme prostě změnit naše návyky, použivat jádro a ekologické zdroje, hromadnou dopravu, snížit spotřebu masa, snížit produkované odpady, důsledně recyklovat, přejít na bezemisní ekonomiku, opravovat krajinu. Tvořit znovu vícedruhové lesy, zamezit holosečím, vytvářet mokřady a širší území polodivočiny, zamezit ubývání biotopů a ztrátám biodiverzity... Jednoduše neplýtvat, nedělat bordel a chovat se jako rozumní tvorové kolem nás, které se akorát stovky let snažíme vyhubit.
Dobře zpracovaný článek vycházející z výzkumů IPCC (Integrovaná prevence a omezování znečištění životního prostředí Integrated Pollution Prevention and Control) se nachází na webu faktaoklimatu.cz
Dozvíte se zde například jaký vliv na oteplování planety mají emise skleníkových plynů produkované člověkem.
Prohlédněte si stručnou tabulku, která shrnuje podložená fakta o vlivu oteplování planety na extrémy počasí.
vliv-klimatu-na-extremy-pocasi.pdf
Text: Havroš (foto ilustrační Yukon News)