Letos jsme zaznamenali na sedimentačních nádržích u slavkovské čistírny odpadních vod několik zajímavých hnízdění především vodních ptáčků. Je úžasné vidět, jak se některé druhy dobře přizpůsobily životu v člověkem přetvořené krajině. Fotodokumentaci si vzal na starost tentokrát kolega Kamil.
V okolí slavkovských rybníků u říčky Hvozdnice není tolik prostoru, aby se tam vyskytovaly větší skupiny zvířat jednoho druhu. Rozmanitost v okolí lužních lesů je velmi pestrá, ale kromě divokých kachen, a klasických lesních zvířátek, je v okolí vodních ploch, od každého druhu vždy jen několik kusů a hnízdících párů (aspoň o kterých víme) velmi málo.
S lidskou rozpínavostí se přesto někteří jedinci umí výborně vypořádat. Rozmnožují se nám téměř před nosem, aniž bychom o tom věděli. Využívají k tomu opravdu překvapivých lokalit.
Typickým příkladem jsou „biologické rybníčky“, které nyní slouží pouze k dočištění odpadních vod proudících z obce Slavkov u Opavy. Byly postaveny v roce 1996 a brzy přestaly zvládat nápor sraček, jak jsme se o tom mohli přesvědčit při procházkách v okolí sami. To, co měla být čistá voda mířící z nádrží v konečné fázi do říčky Hvozdnice, byl tzv. fialový smradlavý hnus. Záchrana přišla v podobě nové ČOV postavené v roce 2019.
Nyní se zdá, že vše funguje správně a pohled na odkalovací nádrže začíná být v pohodě. I když bordel v blízkosti rybníčků a v celé rezervaci Hvozdnice se najde vždycky (lidské stádo si prostě nemůže pomoct), zdá se to být snesitelné, pokud zrovna nevidíte kačku s petkou na hlavě. Kolem také vede celkem rušná stezka do krmítka „Lesanka“. Bohužel je nejvíc využívána v létě, právě v době rozmnožování většiny druhů.
Kačenky s provozem kolem nádrží tradičně problém nemají a přizpůsobili se i další druhy. Po většinu roku žabincem pokrytá vodní plocha běžně hostí také labutě velké, které však raději hnízdí na velkém Slavkovském rybníku a zde si pak chodí pohovět s mladýma. Pohledat něco k snědku přiletí i místní „kolibřík“ ledňáček říční, hnízdící pravidelně ve vymletých březích Hvozdnice. Nad vodou létají hejna pisíků obecných, za potravou se zastaví i morčáci velcí. Jsou tu ale zajímavější krasavci.
Drsné páření slípky zelenonohé
Nádherný plachý ptáček, kterému blízkost lidí překvapivě nevadí, hnízdí přímo u břehu nádrží. Je to velmi univerzální a krásně zbarvená slípka zelenonohá, s nepřiměřeně dlouhými prsty přizpůsobenými ke stabilitě v mokřadech. Prsty jsou velmi protažené, jelikož nemají plovací blány. Umí výborně létat a skvěle se potápí. Hnízdí i víckrát v roce a Kamilovi se povedlo zachytit velmi drsné páření slípek, jak říkáme „na bubláka“.
Samec slípky ve svatebním šatě pozorně prohlíží dráždivě bílé zadní partije samičky a čeká na vhodný okamžik.
V pravou chvíli, v romantickém prostředí žabince a PET lahví, se pomalu dostane zezadu k samičce.
A jde se na věc. Sameček udržuje rovnováhu máváním křídel a snaží se přitisknout svou kloaku k samiččině.
Naprostá většina ptáků kopuluje přitištěním okrajů kloak, jak si můžete detailně prohlédnout například na fotografiích pářících se ledňáčků říčních. Je tu ale jedna výjimka. Jsou to kachnovití a pštrosi, kteří mají vyvinutý penis. O téhle specialitě "obyčejné" kachny divoké nejspíš mnoho lidí vůbec neslyšelo. Penis i vagína kachen jsou dokonce spirálovitě zatočené.
Samotné páření kachen je docela drastické, jak můžeme často pozorovat během jara i na rybníčcích slavkovské čističky. Samečci běžně hromadně samičky "znásilňují" a mezitím o ně svádí ostré souboje (samců bývá mnohem větší počet než samic). Na první pohled se zdá, že mají kačeři jasně navrch. Opak je ale pravdou. Samičky si i přes tento deviantní nátlak samce zkušeně vybírají. Pro kachny totiž začalo být výhodné mít dlouhé a složitě tvarované vagíny, protože do nich se násilníci nedostanou a tvrdě narazí (doslova). Pouze když je samička sama sexuálně vzrušená, uvolní svojí „past na penisy“ a umožní tak vyvolenému proniknout. Pokračování rodu má tedy opět pevně ve svých rukou "něžné pohlaví".
Samička jde pod váhou rozparáděného samce pod vodu.
Naštěsti i slípky zelenonohé jsou skvělí potápěči a vydrží pod vodou i 2 minuty. Samečkovi samotná kopulace trvá podstatně kratší dobu (klasická "rychlovka"), takže slečna slípka páření v pohodě a ve zdraví přežije.
Příběh rodinky potápky malé
Přímo pár metrů od stezky si v žabinci šikovně uplácala domov potápka malá. Když se moc nehýbala, splynula i s hnízdem dokonale s prostředím. Během hnízdění muselo kolem ní chodit tisíce lidí, ale nevzdala to. Pokud se někdo zastavil, ihned žbluňkla pod vodu a vynořila se klidně až za pár minut úplně jinde, odkud sledovala hnízdečko z bezpečné vzdálenosti. Jakmile byla stavba hotová, konečně jsme se dočkali. V kotlince částečně plovoucího hnízda se bělalo několik vajíček.
Během dalších asi 20 dnů se na snůšce střídali oba rodiče. Někdy, při společném opuštění hnízda, oba ptáci vejce odpovědně zakrývali rostlinami. Každý den jsme tam sice sedět nemohli, ale povedlo se zachytit alespoň čerstvě vylíhlá mláďata a první krmení.
Potápka malá pečlivě maskuje hnízdo, aby během její nepřítomnosti zůstalo skryto před hledáčky predátorů.
Potápka zahřívala vajíčka odpovědně celou noc.
Paráda! Prckové se v pořádku dostali na svět a už natahují hladové krky. Asi měsíc se budou zdržovat ještě v blízkosti mamky a pak už musí bojovat o přežití sami.
Mládežníci se sice umí hned po narození potápět i plavat, ale pár týdnů se ještě nechají rodičovstvem rozmazlovat a budou se motat kolem rodného hnízda, kde rádi odpočívají.
Polák s chocholkou na hlavě, labutí rodinka a lyska černá
Zajímavým druhem v době páření je rovněž polák chocholačka. Ve svatebním šatě (kombinace černé a bílé opravdu připomíná klasický svatební oblek) září žluté oči a na hlavě charakteristická chocholka. Samička je tradičně nenápadnější. I tenhle krasavec si nejspíš vybral ke hnízdění slavkovskou čističku, ale mládežníků jsme se zatím nedočkali.
Svého potomka ovšem předvedla Lyska černá, další obyvatel čističky a slavkovských rybníků. Též rodinka labutí už tradičně po vyhnízdění na velkém Slavkovském rybníku zamířila právě na sedimentační nádrže slavkovské "čovky". Bohužel v posledních dnech velkou nádrž vypustili úplně a v menším rybníčku je vody tak akorát, aby se tam tato skupinka ptáčků vešla. Snad nádrže brzy vyčistí a vody bude zase dostatek. Zatím je to pro změnu vhodná příležitost pro návštěvníky ze skupiny bahňáků například pisíky obecné. Mimochodem písíků jsou na světě jen dva druhy. Kromě obecného je to ještě pisík americký. Toho jsme potkávali velmi často na Yukonu při sjezdu místních řek a samozřejmě na Aljašce.
Pár poláků chocholaček na slavkovské čističce.
Polák chocholačka (Aythya fuligula)
Polák chocholačka (Aythya fuligula)
Labuť velká s potomky tentokrát na Slavkovském rybníku, kde pravidelně hnízdí.
Mládě labutě velké.
Lyska černá předvádí svůj legrační běh po hladině rybníka.
Zajímavě zbarvené mládě lysky černé.
Přelet pisíku obecných nad rybníkem Hvozdnice.
Pisík obecný vyhlíží něco do žaludku na přístavním molu u rybníka.
Text. Havroš, Foto: Kamil