Když vyjde čas, snažíme se vždycky na skok vyrazit do "Duhových hor" Ostravy a zkusit štěstí na velmi zajímavé ptactvo. Není žádným tajemstvím, že v okolí Heřmanického rybníka, nedaleko slavné věznice, žijí dva ptáčci s velmi netradičním vzhledem, jak se o tom můžete přesvědčit na informačních tabulích naučné stezky. Ale zahlédnout tyhle krasavce není vůbec jednoduché a vyfotit si obrázek ještě složitější.
Hned po prvním příjezdu k rybníku jsme s Kamilem věděli, že budeme potřebovat notnou dávku štěstěny. Krajina je to vskutku velkolepá. Už vím, že se nemusím hnát znovu na Island, pokud budu chtít vidět Duhové hory s kouřícími vulkány, nebo rybářské domky na kůlech jako někde v Thajsku. A především spousty rákosí (v minulosti velmi hojně využívaný univerzální materiál). A právě rákosiny jsou domovem velmi zajímavých ptáčků, jenž bude hodně složité v moři nažloutlých stvolů vyhledat. Mám na mysli pěvce, kteří se svým zbarvením od ostatních ptáčků z rákosin velmi odlišují.
Celkem pravidelně lze pozorovat (a hlavně slyšet) nejhlasitější "řechtačky" rákosníky, šplhající na špičky rákosin. Hůře spatřitelné jsou cvrčící cvrčilky a strnadi rákosní. A opravdovou peckou je vidět trylkujícího slavíka modráčka a opravdu "fousatou" sýkořici vousatou.
Ostravské "Duhovky" tyčící se nad hladinou Heřmanického rybníka.
Rybářské domky na kůlech lemují břehy rybníka. Vedou k nim stezky rákosím zakončené můstky s důmyslnými padacími mosty.
Strnad rákosní prozpěvuje svůj ranní song.
Cvrčilka zobák moc často nezavře. Ovšem rozeznat jí od dalších cvrkajících druhů je oříšek i pro zkušené "ornitologisty". Navíc je dokonale maskovaná a svým zbarvením méně atraktivní.
Sýkořice vousatá - na délce ocasu záleží!
Alespoň pár dokumentárních snímků tohoto krasavce nakonec vzniklo, ale je nám jasné, že se to pokusíme ještě vylepšit. Sýkořice vousatá je pěvec, který má opravdu na tváři pořádného "mrože". Samozřejmě tuhle ozdobu nosí pouze samci, to dá rozum. Samice při námluvách logicky upřednostňují samce s tím nejdelším ocasem a překvapivě mu bývají věrné i několik sezón. Každopádně v koloniích (zatím jsme ještě žádnou větší neobjevili) to může fungovat trochu jinak. My jsme byli rádi alespoň za dva chlapáky, co se kolem nás mihli tou neprostupnou změtí rákosin.
Sýkořice vousatá v džungli rákosin Heřmanického rybníka.
Sýkořice má nádherné zbarvení také při zadním pohledu. Tomuto samci zřetelně odstávají parádní fousiska.
Slavík modráček - nenápadný krasavec
Slavíci jsou proslulí zejména svým zpěvem. Slavík obecný má zbarvení celkem nenápadné, ale slavík modráček středoevropský vyniká navíc svou úžasnou modrou náprsenkou s uprostřed umístěnou bílou skvrnou neboli hvězdou. Ještě vzácnější (kriticky ohrožený) poddruh - slavík modráček tundrový - má v modrém poli hvězdu rezavěoranžovou a u nás se s ním můžeme setkat pouze na rašeliništích Krkonoš, nebo za ním vyrazit do Alp či Karpat, případně cestovat do severské tundry.
Tito velmi vzácní pěvci sem přilétají zahnízdit již v březnu a na sklonku podzimu se opět vracejí na zimoviště do teplých krajin Afriky a Asie. Slavíka modráčka středoevropského zastihneme právě u rybníků a mokřadů, kde si podobně jako rákosníci, strnadi a sýkořice staví skrytá hnízda v hustém porostu rákosu a orobince.
Samec slavíka modráčka středoevropského ve svém přirozeném prostředí.
Slavík modráček naštěstí rád obhajuje své teritorium na stromech poblíž rybníků, nebo na špičkách rákosin, je tedy snadnější ho spatřit.
Text: Havroš, Foto: Havroš a Kamil
