Naše říčka Hvozdnice končí svou cestu v řece Moravici, kterou svírá z obou stran toku nádherné údolí, plné úžasných zvířátek, které s Kamilem na svých toulkách moc rádi pozorujeme a když je příležitost i fotíme. Především na strmých svazích mají svá útočiště mufloni a v bohatých bučinách i smíšených lesích dańci. Jejich říje probíhá na konci podzimu, když se les vystrojí do nádherných barev a zasype zem záplavou barevného listí. Letos jsme se pokusili námluvy těchto kopytníků vyfotit pro stránky divokého severu.
Daňci evropští, nebo též skvrnití, sice nejsou původním druhem (pochází z Asie) a nemají tak luxusní hlasový projev jako jelen lesní, ale za to je snadnější si na ně v divočině údolí Moravice počíhat. Nemusíme běhat po Jeseníkách či Beskydech, kde to mají divocí jeleni nejraději. Stačí se přesunout pár kiláků od Otic k jedné z nejkrásnějších řek široko daleko.
V podzimním lese je to opravdový zážitek. Bučinami zní rochtání samců, kteří stvrzují svou dominanci, teritorium a udržují samice ve svém harému. Daňci jsou v tuhle dobu aktivní i během dne a není problém na ně narazit kdekoliv během procházky. Fotit je samozřejmě už mnohem těžší. Ale pár fotek na památku jsme s Kamčou zvládli a užili si s "lopaťáky" moc pěkných chvilek.
Jednooký král harému. Dospělý samec v plné parádě přichází na říjiště.
Další vyspělý samec právě nahání samici připravenou k páření.
Černá kelka (ocásek) funguje u daňčí zvěře jako výstražný semafor, jak jsme se mnohokrát přesvědčili. V klidu zvěř kelkou neustále pohupuje. Při nebezpečí a úprku je vztyčená.
Lehce zmatený mladý daník :-) pózuje přímo na lesní cestě.
Hormony pracují a do soubojů se zapojují také dvou a tříletí samečci.
Nádherné podzimní barvy sluší v přírodě všem živočichům a také slouží daňkům jako skvělé mimikry. Zimní zbarvení je tmavohnědé. Proti výraznému žluto bílému letnímu zbarvení jsou svrny nezřetelné, nebo nejsou vůbec patrné.
Mladá a ještě mladši danělka svým zjevem připomínají africké gazely. Při útěku i podobně směšně hopsají.
Hned po říji daňků se v listopadu začnou hlásit ke slovu mufloni. Tahle nádherná zvěř s impozantními rohy je dalším krasavcem, kterého můžeme v okolí řeky Moravice spatřit. Mufloni jsou o něco opatrnější a v době námluv se nijak hlasově neprojevují V případě soubojů se lesem ozývají pouze rány vznikající při střetu beraních rohů podobně jako například u kozorožců horských. Jen škoda, že s tím sněhem je to u nás v údolí taková loterie, protože sledovat nejen muflony ve sněhu je opravdový zážitek.
Mufloní beran si nás nedůvěřivě prohlíží v podzimním čase nad údolím Moravice.
A na závěr jedna dokumentární fotka v prvním letošním přívalu sněhu.
Text: Havroš, Foto: Kamil a Havroš
