Za dudkem chocholatým je lepší vyrazit na jih. U nás na severu Moravy se také vyskytuje, ale hnízdí jen velmi vzácně. V minulém roce jsem v červnu navštívil na jihu Moravy borovicové lesy s pískovým podložím a nestačil jsem se divit. Ušel jsem pár metrů a už z dálky vidím prvního dudka jak se nezaměnitelným houpavým letem snáší na borovici. Měl k tomu dobrý důvod. Společně se samičkou právě krmili mladé v hnízdní budce.
Bylo kolem páté hodiny ranní a dudci chocholatí se pilně střídali v krmení. Potomci byli asi pěkně odrostlí, neboť samice se v hnízdě vůbec nezdržovala a poháněna křikem hladových mláďat, nosila se samečkem cca co 15 minut pěkně šťavnaté kousky. Ležel jsem kousek od budky pod maskovací sítí a sledoval, jak oba dudci pravidelně dodávají masité larvy, pro které létali přes les na osvědčenou louku. Skočil jsem se tam mrknout a zpět to vzal přes pískovnu s hnízdištěm vlh pestrých a břehulí. Přijel jsem ale na dudky.
Motýlí let a kontrastní černá křídla s bílými pruhy prozradí dudka na docela velkou vzdálenost.
U hnízda slunko pěkně peče a kolem v trávě to začíná žit. Ještěrky se nahřívají a vyrážejí na lov. To je signál pro všechny lovce ještěrek. Vedle mě něco žuchne do písku a z oblaku prachu se zvedá poštolka s obrovskou ještěrkou zelenou v drápech. Poštolka se dokonale přizpůsobila prostředí a za chvíli znovu vyhlíži ze špičky borovice další oběť. Ještěrka zelená může s ocasem dorůst až 40 cm a to je moc pěkná svačinka.
V trávě a písku se hemží taky mladší ještěrky. Ty jsou mnohem menší a právě proto se dostaly na jídelníček dudků, kteří s přibývajícím sluncem přestali létat pro larvy a pročesávají jako slepice terén pěšky. Svým dlouhým zobákem nedají ještěrkám nejmenší šanci a ani tradiční obětování ocásku nepomůže.
Poštolka s právě ulovenou ještěrkou zelenou.
Ještěrce nepomohlo k útěku ani tradiční obětování části ocasu. Dudek svým zahnutým zobákem obratně chytá ještěrky za hlavu.
Klíště si najde skulinku i mezi zdánlivě nedobytnými šupinamí ještěrky zelené. I tihle drobní krvelační roztoči jsou lovci ještěrek.
V letošním roce jsme s Kamilem jeli zkontrolovat dudky na jih znovu. Akorát vyměnili budku za jinou, jinak vše probíhalo jako přes kopírák. Tentokrát samička ještě seděla v hnízdě a o potravu se staral sameček. Partnerce házel do budky oblíbené ještěrky a čerstvě narozeným dudečkům nosil drobné mravence a malé larvy. Tak jsme rádi, že to dudkům pořád funguje a hnízdění se daří.
Sameček loví ještěrky, které pak odevzdává samičce do hnízdní budky.
Pro čerstvě vylíhnutá mláďata přinaší drobný hmyz, nejčastějí hojně vyskytující se mravence.
Text: Havroš, Foto: Havroš (2021, 2022) a Kamil (2022)
