Minulý rok s příchodem zimy jsme se konečně dočkali příletu úžasného ptáčka za severu. Objevuje se u nás v nepravidelných intervalech jednou za pár let v závislosti na úrodě plodů v jeho domácím prostředí. Hned jak jsme zjistili přítomnost velkého hejna brkoslavů v Moravskoslezském kraji, tajně jsme doufali, že se tihle papoušci dostaví také na Opavsko. Klaplo to a jeden den přiletěli ochutnat jmelí dokonce přímo k naší říčce u Otic!
První místo na žebříčku nejbarevnějších a vzhledově nejatraktivnějších ptáčků vyskytujících se vzácně na severu Moravy drží s přehledem brkoslav severní, společně s ostatními "papoušky" například zedníčkem skalním (zimuje na jihu Moravy), ledňáčkem říčním (máme ho tady celoročně), vlhou pestrou (přilétá pro změnu v létě), nebo dudkem chocholatým.
Štěstí přeje připraveným! Dílem náhody, když se Kamil vypravil v únoru na úplně jinou lokalitu, zastavila ho v kopcích před Fulnekem hustá mlha, že se nedalo řídit. Rozhodl se to zabalit. Cestou zpět si řekl, že si dá alespoň tradiční procházku ke Slavkovskému rybníku u Hvozdnice. Právě v tento jediný den se hejno asi padesáti brkoslavů cpalo u rybníka jmelím a pravidelně sedalo k mokřadu, aby to mohli řádně zapít. Podal hlášení a za chvíli jsme koukali na tu parádu spolu. Po pár hodinách byl šlus. Zařídil to krahujec. Rozstřelil hejno do všech koutů rezervace Hvozdnice. Než se setmělo, našli jsme hejno ještě jednou. Pak přišel soumrak a klasické "cvrčení" brkoslavů utichlo. Od té doby brkoslavy na Hvozdnici už nikdo nikdy neviděl :-).
Alkoholik bez opice
Barevný seveřan si získal popularitu nejen svým vzhledem. Jeho potravou, kromě různých červených plodů jeřábů, plodů hlohu a dalších bobulí, je jmelí, kterého je právě v okolí Hvozdnice požehnaně.
Největší laskominou brkoslava severního jsou plody přezrálého ovoce. Stejně jako pálíme slivovici a za odměnu si můžeme pochodit s opičkou dobré nálady, tak i brkoslav občas konzumuje v sadech a zahradách spadané plody jabloní nebo jeřabin v různém stádiu kvašení. Jenomže má smůlu. Dobrá nálada mu dlouho nevydrží. Brkoslav a některé další ptačí druhy (například kos, kvíčala, špaček) jsou totiž ke konzumaci alkoholem pančované potravy vyzbrojeni trávicími enzymy, a ty dokážou opiát z potravy odbourat.
Vzácný host ze severské tajgy - brkoslav severní.
Letící hejno brkoslavů. Většinou velmi plaché. Někdy se zdrží i déle, když potrava stojí za to.
Při ranním rozbřesku u vodní nádrže v Karviné. Letos poprvé se objevili na severní Moravě právě na Ostravsku.
Rybník u Hvozdnice v únoru 2024. Brkoslav na střídačku žere, kadí a slítá k mokřadu na drink.
Nebýt hladového krahujce, mohli jsme pozorovat koupání a pití brkoslavů mnohem déle.
Pořád nadáváme, jak toho cizopasného jmelí každým rokem přibývá. Jenže nebýt jmelí v takovém množství, možná by si brkoslav na své cestě za potravou vůbec region Hvozdnice nevybral.
Když se hejno chocholatých krasavců vrhne na trsy jmelí, tak to jenom lítá. Pak hromadně odpočívají ve vrcholcích stromů a lítá to znovu. Tentokrát spodem. Není dobrý nápad postávat pod takovým stromem. Ještě dneska seškrabuju hovínka z batohu :-).
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je přibližně stejně velký jako špaček.
Brkoslavové hnízdí v jehličnatých lesích na severu, kde to máme moc rádi. K nám přilétají zimovat nejspíš ze Skandinávie a z oblíbeného Laponska. Že se objeví u nás na řece byla fakt pěkná "haluz"! Jsme s Kamilem rádi za ten výjimečný den, kdy se hejna barevných frajerů s chocholkou zastavila v přírodní rezervaci Hvoznice. Aspoň jsme na chvíli nemuseli koukat na ten bordel, způsobený těžkou lesnickou technikou, jenž v poslední době "krášlí" okolí rybníků. Možná by se měly lesy ČR zamyslet nad novým názvem lokality u říčky Hvozdnice. Třeba tankodrom Hvozdnice?
Probíhá hromadný útok na jmelí v korunách stromů v rezervaci Hvozdnice.
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) a jeho oblíbená potrava.
Než bys řekl švec je hejno brkoslavů pryč. Na Hvozdnici se zastavili pouze na jeden den. Kdo ví za kolik let se přiletí podívat znovu.
Text: Havroš, Foto: Kamil a Havroš
