Jak se chovat v divoké přírodě

Národní přírodní rezervace Praděd

 

Pravidla chování v CHKO, národních parcích a rezervacích jsou jasně stanoveny, ale velmi často se setkáváme v přírodě s lidmi, kteří se pohybují v chráněných oblastech a neví, nebo nechtějí vědět, jak se v nich chovat.

Obecně si myslím, že je úplně jedno, kde se se člověk v přírodě vyskytuje (a vlastně kdekoliv), protože každý kdo nemá duševní poruchu, nebo není úplný blbec musí vědět, že se má chovat klidně, slušně a odnést si sebou zpět vše, co do přírody přinese. Bohužel pro většinu lidí nezvládnutelná věc. Lidi co si neumí zahrabat ani vlastní výkaly a značkují stezky obaly od tatranek, vlhčenými ubrousky a dnes už pochopitelně i použitými rouškami bych rovnou střílel. Povolení asi nedostanu, tak se raději pojďme podívat co se smí a nesmí na těch oficiálních místech.

Pravidla pohybu v chráněných územích

Pravidla upravuje zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Včetně pravidel pro táboření (bivakování), které je u nás povoleno. Bivakováním rozumíme nouzové přespání (v noci), nikoliv rozvalování se ve spacáku v pravé poledne. Nesmíte rozdělávat otevřený oheň, rozhazovat odpadky, ničit přírodu. Samozřejmostí je, že místo bivaku opustíte ve stejném (neporušeném) stavu, v jakém bylo při vašem příchodu.

Avšak i v lesích mimo chráněná území není rozdělávání ohně a táboření povoleno mimo vyhrazených míst (zákon č. 289/1995). Ale tady už jsme u trempingu a věčného boje s paďoury, co nám nenechají opéct buřta, i když na fleku udržujeme pořádek a pálíme jen souš.

Dále se samozřejmé nesmí používat motorové vozidla a jiná technika produkující jedovaté a škodlivé látky, ohrožovat nebo ničit rostlinstvo a zvěř...

 

Národní přírodní rezervace Praděd

 

Chráněná území v České republice se dělí na dvě základní skupiny:

Velkoplošná

  • Národní park (NP)
  • Chráněná krajinná oblast (CHKO)

Maloplošná

  • Národní přírodní rezervace (NPR)
  • Národní přírodní památka (NPP)
  • Přírodní rezervace (PR)
  • Přírodní památka (PP)

Pěší turista smí vstupovat mimo značené turistické trasy i do chráněných území. Vyjma I. zón národních parků (NP) a národních přírodních rezervací (NPR). Na těchto územích se turista naopak smí pohybovat pouze po vyznačených turistických trasách, mimo které je vstup zakázán!

V chráněných krajinných oblastech (CHKO), přírodních rezervacích (PR), národních přírodních památkách (NPP) a přírodních památkách (PP) se turista smí pohybovat i mimo značené turistické trasy s tím, že turista nesmí ohrozit předmět ochrany ať již maloplošného a nebo velkoplošného chráněného území. Naopak vjezd cyklistů je omezen pouze na značené cyklostezky. Nejen ve zvláště chráněných územích, ale i v lesích mimo lesních cest (podle lesního zákona § 20 písm. j).

 

Značení hranic chráněných území

Vnější hranice maloplošných i velkoplošných chráněných území jsou na přístupových cestách vyznačeny tabulemi. V terénu jsou navíc hranice maloplošných chráněných území vyznačeny výrazným červeným pruhem. Nejčastěji na stromech. Toto značení je tvořeno jedním červeným pruhem po obvodu celého stromu a druhého červeného pruhu na polovině obvodu kmene stromu otočeného k vnější hranici chráněného území. 

Přestože je v CHKO, PR a PP pohyb možný i mimo značené turistické trasy, tak i zde každý správný turista bude ctít určitá, byť spíše nepsaná pravidla a pohybovat se co nejšetrněji a nejtišeji. Především v období hnízdění ptactva a vyvádění mladých. Vždyť příroda patří nejen nám člověku, ale je i domovem tisíců, statisíců dalších živočišných (i rostlinných) druhů.

Foto a text: Havroš  (informace z wiki a webu treking.cz)