Jedny z nejbarevnějších šatů nosí určitě naši "papoušci" vlhy pestré. A dokonce v malém počtu hnízdí nadaleko pramene Hvozdnice. Musíme si na ně sice počkat až do května a v září se s nimi rozloučit, ale to k pozorování bohatě stačí.
Kousek od Slezské Harty pravidelně hnízdí 4 až 8 vlh pestrých. Poprvé jsme je sledovali v roce 2021. V areálu bývalého dolu obsadili dvě hnízdní nory, do kterých se vrací každý rok v létě, aby zplodily novou krev. Bylo jich celkem šest. Dva páry, které úspěšně zahnízdily a dva pomocníci. V letošním roce 2022 přiletěly pouze čtyři exempláře.
Vlha pestrá hnízdí v koloniích, čítajících 2 - 30 párů (někdy i více). Jsou věrné partnerovi i svému hnízdišti. Ideální jsou pro ně pískovny se strmými břehy. Dnes není problém pozorovat kolonii vlh především na jižní Moravě, kde se vyskytují běžně. U nás na severu je to ovšem velká vzácnost.
Stejně jako nejbližší příbuzný mandelík hajní jsou i vlhy nádherně barevné. Oba druhy patří do řádu srostloprstých, kteří se vyznačují srostlými prostředními prsty (tzv. syndaktilní noha) a hnízděním v dutinách nebo norách. K nim patří také vyhlášený krasavec ledňáček říční. Jeden ptáček hezčí než druhý.
Korela chocholatá na cestě za svobodou.
Oni papoušci u nás ve volné přírodě výjimečně opravdu žijí. Třeba nedávno sedla Kamilovi na protější panelák korela chocholatá. Tenhle ptáček žije pouze v Austrálii, ale je taky jeden z nejoblíbenějších papoušků v České republice a druhý nejčastěji chovaný pták po andulce. Asi se rozhodl letět domů.
Po májovém příletu z Afriky rodiče nejprve pečlivě vyčistí a upraví noru. Jeden vždy hlídá a druhý pracuje zobákem na vylepšení bydlíku.
Pak následuje jako u většiny zvířat dvoření samečka. Dělá to tradičním způsobem. Nahání samičku s úlovkem v zobáku a čeká, až o dárek projeví zájem. Když si dar vezme, tak nosí další a další... Dělá to tak dlouho, dokud není připuštěn k páření. Často se v přírodě stává, že nezvítězí ten nejsilnější, ale ten chytřejší, šikovnější nebo prostě ten s nejlepším dárkem :-).
Někdy naopak ani dárek nepomůže a pářící se pár je napaden silnějším samcem.
Vlha pestrá je dokonalý lovec. Když na něco zaostří, sleduje cíl plynulým otáčením hlavy jako robot.
Vlhy se živí výhradně hmyzem. V tomhle ohledu nejsou vůbec vybíravé a neúnavně s naprostou přesností lapají v letu vše, co se přiblíží na dohled.
Další charakteristickou vlastností vlh je vyvrhování nestrávených zbytků potravy z dutiny ústní ve formě nepravidelného válečku. Vývržky obsahují převážně kosti, peří, srst, kůži hmyzu apod. Vyvrhují je především dravci a sovy, ale také naši srostloprstí (ledňáček říční). Podle jejich tvaru a obsahu lze poznat druh dravce nebo sovy a lze také usuzovat na složení jeho potravy.
Při pozorování zvířat lze často narazit na nevysvětlitelné chování. Třeba tato vlha se nejdříve plazila s břichem přitisknutým k zemi, pak předváděla, že neumí lítat a nakonec si v klidu pohazovala kamínkem.
Pravidelná údržba peří.
Oblíbená činnost před pozřením kořisti. Vlhy si velmi dlouho dokážou pohazovat s větším úlovkem, aby byl správně "připraven".
Typická hnízdní kolonie vlh ve staré pískovně u Přerova.
Hnízdní nory využívají pravidelně i jiní ptáčci, zde například vrabec polní.
Text a foto: Havroš
