V Tatrách byl asi každý, ale pokud si chcete tyhle hory opravdu užít, je dobré vyhnout se profláklým stezkám. Jednou z možností je navštívit Vysoké Tatry od severu a mrknout přitom taky na polskou stranu. My jsme zřídili "hlavní stan" v chalupě kousek od Zakopaneho.
Samozřejmě nejlepší je vyrazit do hor mimo sezónu a raději v týdnu, ale to většinou nejde a taky horní chodníky zavírají na konci října. Ale i tak už byl celkem klid, a protože jsme k víkendu přidali jeden den, valíme na oblíbený polský trek, dokud je pracovní den.
Z parkoviště (900 m.n.m) vyrážíme na polské stawy (jsou to ty, na které koukáme na slovenské straně z vrcholu Rysy). Nejdříve na hojně navštěvované Morskie oko. Tam se u chaty zbavíme většiny turistů a začne první rubačka na Szpiglasové sedlo (2110 m.n.m). Užíváme si výhledů na nádhernou trojici stawů (horské plesa) a hned taky prvních řetězů.
Pohled ze Szpiglasového sedla na Czarny Staw.
Výhled na Wielki Staw. Vrcholy Tater na Polské straně tady připomínají spíše Belianské Tatry.
Z vrcholu Kopy jde krásně vidět až na nejsevernější dvoutisícovku celých Tater - nejvyšší vrchol Belianských Tater (Havran 2151 m.n.m).
Když dole projdeme jezera, čeká nás druhá rubačka na Swistovu Kopu a zní parádní výhledy na slovenskou stranu s vrcholy okolo Javoriny a taky na Belianky. Docházíme na čelovky. Nezdá se to, ale převýšení a téměř 30 km v nohách jde pěkně cítit.
Druhý den se přesouváme do úžasných Belianských Tater, kde je dokonalý klid. Dá se tam pohybovat v naprosté samotě a díky tomu lze spatřit i nějakou zvěř. Při výstupu na vrchol Hlúpy (2020 m.n.m.) se na úbočí v klidu pasou kamzíci. Pod vrcholem nám dokonce jeden krasavec pózuje, abychom měli nějakou fotku i na kapesní automat.
Začátek výšlapu do Belianek. V pozadí dva nejvyšší vrcholy Havran a Ždiarska vidla.
Z vrcholů Belianských Tater jde při dobrém počasí dohlédnout na Lomnický Štít.
Belianské Tatry cestou na Velké Biele pleso.
Odpočinkový den trávíme v údolí Javoriny jen malou prochajdou. Poslední den startujeme na královskou etapu z Tatranské Javoriny na Sedielko (2376 m.n.m - nejvyšší sedlo v Tatrách). Chvilku si myslíme, že dojdeme až na Teryho chatu, ale nahoře máme jasno. Raději si vychutnáváme sestup kolem jednoho z nejhezčích hřebenů Vysokých Tater. 25 km v horách docela stačí.
V údolí Javorinky.
Souvislý hřeben připomínající hřbet Godzilly nad Žabím Javorovým plesem při výstupu na Sedielko.
Tatry jsou fajn, ale kdo má rád v divočině klid, pro toho jsou ideální např. Západní Tatry, nebo jak píšu výše Belianky a Tatry od severu.
Text: Havroš, Foto: Havroš a Indiánka
